Obsah
Napadlo vás někdy, jak se Turci stali muslimy V tomto příspěvku na blogu prozkoumáme fascinující historii Turecka a jeho konverzi k islámu.
Od prvního představení v 8. století až po moderní dobu, zde je přehled toho, jak tato starověká kultura začlenila jedno z největších světových náboženství.
Úvod
Vítejte na našem blogu, který zkoumá bohatou historii toho, jak Turci přijali islám! Toto fascinující vyprávění trvá staletí a zanechalo významný dopad na celý region. Kořeny islámu v současném Turecku sahají do konce 9. století, kdy byl stát pod nadvládou Kharansidů a islám přijal jako své oficiální náboženství.
Příběh muslimů a Turků však sahá ještě dále. Po staletí se arabští a turkičtí obchodníci zabývali obchodem podél Hedvábné stezky a vyměňovali si myšlenky a zvyky, včetně jejich náboženského přesvědčení. Ještě před příchodem islámu mělo mnoho turkických kmenů své vlastní jedinečné náboženské praktiky, které následovaly.
Znali se muslimové a Turci před islámem
Než přišel islám, Turci a muslimové se dlouho znali a vzájemně se ovlivňovali. Mnoho Turků sloužilo v armádách Abbásovské říše a kvůli Hedvábné stezce Arabové a Turci obchodovali se zbožím a mluvili spolu o svých životech a kulturách. Navzdory svým kulturním a regionálním rozdílům dokázali přátelsky koexistovat.
První muslimská konvertita ve střední Asii
Khan Satuk Bughra Khan z Kara-Khanids je uznáván jako průkopník muslimského konvertitu ve Střední Asii, což znamená významný milník v šíření islámu k turkickému lidu a připravuje půdu pro budoucí expanzi Seldžucké říše.
Ačkoli přesné podrobnosti o konverzi Chána Bughry zůstávají nejasné, všeobecně se uznává, že to bylo výsledkem jeho vystavení islámské kultuře .
Vlivné faktory na konverzi Turků
Postupná konverze Turků od Goktanri (Göktürků) k islámu byl složitý proces, který probíhal několik staletí a byl ovlivněn řadou faktorů. Zde jsou některé z nejvýznamnějších faktorů, které hrály zásadní roli v přijímání islámu Turky:
- Obchod: Hedvábná stezka, významná obchodní síť, která spojovala Střední Asii s Blízkým východem, hrála zásadní roli v šíření islámu k turkickým národům, včetně Goktanri. Arabští a perští obchodníci, kteří prošli Hedvábnou stezkou, představili islám a jak se stýkali s turkickým lidem, začali šířit víru.
- Politické faktory: Mnoho turkických komunit, včetně Goktanri, bylo řízeno muslimskými dynastiemi, jako jsou Abbásovci a Samanidové. Tyto dynastie aktivně propagovaly islám mezi turkickým lidem a jejich vliv byl zásadní v propagaci náboženství.
- Kulturní faktory: Tengrismus byl ovlivněn kulturou sousedních národů, zejména Peršanů a Arabů, kteří již přijali islám. Goktanri přijali několik prvků perské a arabské kultury, jako je jejich jazyk a systém písma, a následně byli vystaveni islámu.
- Duchovní faktory: Je důležité poznamenat, že konverze turkického lidu k islámu nebyla způsobena pouze vnějšími faktory. Mnoho jednotlivců mezi Goktanri bylo přitahováno islámem kvůli jeho duchovní přitažlivosti.
Rozšíření Seldžucké říše
Seldžucká říše zažila během 11. století obrovskou expanzi. Oghuzští Turci v čele s Toghrul Beyem ovládli Persii a Bagdád a vytvořili si vlastní království. Tato expanze pokračovala až do roku 1092, kdy Seldžukové převzali několik menších muslimských království a vládli celou cestu od Jemenu na jihu až po Afghánistán na východě.
Tento růst umožnil nový vojenský sbor, který Seldžukům umožnil rozšířit svou kontrolu na mnohem větší území. Během této doby Seldžukové také zanechali silnou stopu v islámu tím, že rozšířili islámské právo po střední Asii a na Středním východě.
První setkání Turků s islámem
Možná jste již slyšeli o tom, jak se Turci stali muslimy a o vlivných faktorech, které vedly k jejich konverzi. Než však prozkoumáme tyto podrobnosti, podívejme se, kdy se Turci poprvé setkali s islámem. Všechno to začalo, když se Seldžucká říše rozšířila o Rum (Řím – Malá Asie) a přinesla s sebou jejich islámskou víru.
Tehdy se princ Tarkhan Nizak, vládce Sogdiany, stal prvním turkickým princem, který konvertoval k islámu. Turci byli tehdy vystaveni islámské kultuře, která se mezi nimi pomalu šířila. Tomu ještě více pomohla bitva u Talasu, která se stala v roce 751 n. l. a učinila islám nejoblíbenějším náboženstvím ve Střední Asii. Předtím mnoho turkických kmenů praktikovalo formu Tengrisim, ale nakonec přijaly islám v jeho celistvosti.
Turkické kmeny a jejich náboženství před islámem
Tengrismus
Víra v tengrismus, jedno z monoteistických přesvědčení, je nejdůležitější a nejvíce věřící víra Turků. Ve víře Tengrismu byl viděn jako „Goktanri“, stvořitel a vlastník celého vesmíru a všech lidí. Je to tengrismus, kdo dává život lidem a bere jim životy, když přijde čas.
Zástupci tohoto náboženství se nazývali Kam a Baksi. Kams a Baksi, kteří byli duchovní, pracovali na vedení lidí při šíření náboženství. Státy, kde je vidět víra v tengrismus: Asijský stát Hun, evropský stát Hun, stát Köktürk, stát Kutuk, Avaři, Ujguři.
V tengrismu se věřilo na život po smrti. Po smrti se věřilo, že zlí půjdou do Tamu (pekla) a dobří do Uçmağ (nebe). Když lidé věřili v život po smrti, byli pohřbíváni do hrobů se svými koňmi a osobními věcmi.
Před islámem Turci pohřbívali své mrtvé do hrobů zvaných Kurgan a na hlavy jim nasazovali balbaly. Za zesnulé se konaly pohřební obřady zvané „Yuğ“ a jedla se pohřební jídla s názvem „Yuğ food “.
V předislámských Turcích si lidé dávali na hroby malé sošky ve tvaru lidí. Tyto sochy se rovnaly počtu nepřátel zabitých zesnulým za jeho života. Kdyby za svůj život zabil 100 nepřátel, dali by mu nad hrob 100 malých sošek v lidské podobě. Tyto malé sošky se nazývaly „Balbal“. Turci věřili, že jim tyto medy budou sloužit v nebi.
Tyto sochy mohou být vyrobeny z kamene i ze stromů.
Ve víře tengrismu byla také tradice obětování.
První slovo rozluštěné v orchonských nápisech, které se dochovaly od Kokturků, bylo „Tengri“.
Přestože duchovní (Kam, Baksı) neměli v prvních tureckých státech žádný vliv na státní správu, jejich „náboženské chápání“ mělo dopad na státní správu, protože se věřilo, že pravomoc vládnout zemi byla dána Kaganům víra Göktanri (Kut).
O tom, že náboženské přesvědčení Turků má vliv na státní správu, svědčí i fakt, že náboženství tengrismu má vliv na volbu panovníka.
V náboženství Tengrism byla východní strana považována za posvátnou, protože slunce vycházelo z východu.
Podobnosti mezi islámem a tengrismem
Tengrismus | islám |
---|---|
Jednobožství | Víra v jednoho Boha (Alláh) |
Zákaz uctívání modly | Zákaz uctívání modly |
Půst během měsíce prosince | Půst během měsíce ramadánu |
Dodržování modlitebních rituálů | Dodržování modlitebních rituálů |
Pouť na posvátná místa | Pouť do Mekky |
Koncept charity a dávání potřebným | Důraz na dobročinnost a dávání chudým a potřebným |
Dietní omezení některých potravin | Zákaz konzumace vepřového masa a alkoholu |
Rozdíly mezi islámem a tengrismem
Náboženství Goktanri | islám |
---|---|
Žádné svaté písmo | Písmo svaté (Korán) a hadísy |
Žádné proroctví nebo prorocká tradice | Důraz na proroctví a prorockou tradici, včetně Mohameda jako konečného proroka |
Žádné zavedené náboženské právo nebo právní systém | Důraz na právo šaría a právní systém |
Žádná povinná pouť | Povinná pouť do Mekky (hadždž) pro fyzicky a finančně zdatné |
Kult předků (animismus)
V kultu předků věřili, že duchové jejich zesnulých předků je chrání před zlem. Buddha ukazuje, že v kultu předků existuje víra v posmrtný život, stejně jako v náboženství tengrismu. Ve víře „kultu předků“ byli zesnulí předci a majetek zesnulých předků považováni za posvátné. Kult znamená předměty předků. Byl obětován za předky, kteří zemřeli v kultu předků.
Totemismus (smrt, zemská voda)
Je to nejstarší víra viděná u Turků. Některé rostliny a zvířata (vlk, orel…) jsou považovány za posvátné a uctívané ve víře totemismu.
V totemismu byly posvátné bytosti a zvířata nazývány „Ongun“.
Mýtus o původu vlka naznačuje existenci víry v totemismus. Vlk je nejdůležitější zvíře, které Turci považují za posvátné.
Šamanismus
Zástupci šamanistické víry jsou šamani, kamové a bakšiové. Šamani, kams a baksi používali k provádění magie (kouzla) komunikovali s džiny a předpovídali budoucnost. Podle víry šamanismu existují zlí a dobří duchové, lidé s těmito duchy bojují. V šamanismu se duchovní snaží léčit problémy lidí pomocí magie a magie.
Kult přírody (víra v přírodní síly, naturismus)
V kultu přírody byly některé neživé předměty považovány za posvátné. O těchto posvátných bytostech se také věřilo, že mají magické schopnosti. Tyto svaté bytosti; Měsíc, slunce, obloha, řeka, hora, údolí, kopec, skála, les, strom, blesk…
Tyto bytosti se nazývaly „Iduk“ a magické síly těchto bytostí se nazývaly „zemská voda“.
Bitva o Talas a šíření islámu
Bitva u Talasu v roce 751 byla velkým zlomem v šíření islámu mezi Turky. Během bitvy se turkické síly postavily na stranu muslimů a čínské síly byly poraženy. Toto vítězství by bylo významným milníkem pro islámskou kulturu a víru, protože by demonstrovalo sílu islámu a povzbudilo více Turků, aby jej přijali. Vystavení islámské kultuře a svědectví o síle muslimských sil byly klíčovým faktorem při konverzi Turků k islámu.
Předpokládá se, že tato bitva pomohla islámu rozšířit se dále na východ, až do Mongolska, protože to způsobilo, že turecké kmeny chtěly konvertovat k islámu. Bitva o Talas tak představuje důležitý okamžik v islámské historii, protože nejen demonstrovala svou sílu, ale také pomohla rozšířit svůj vliv do dalších částí Střední Asie.